O těle, mysli a cestě k rovnováze

O těle, mysli a cestě k rovnováze

Taichi je vnímáno jako jemné, pomalé cvičení, které ale v sobě ukrývá nesmírnou hloubku – propojuje zdravý pohyb, dech, koncentraci i tradiční bojové umění. Je cestou, jak najít klid v dnešní uspěchané době, jak posílit tělo i mysl a zároveň si dopřát chvíli jen pro sebe.

Na našem pracovišti vede lekce Filip, který se Taichi věnuje od svých studijních let. Učil se přímo od Sifu George Huška, významného mistra kung-fu, jenž své znalosti čerpal od čínských učitelů v USA a sám je více než 20 let předával dalším studentům. Díky této linii výuky mají účastníci možnost poznávat Taichi ve své autentické a kvalitní podobě.

Rozhovor, který pro vás připravila Lia Mrázková, poodhaluje, co může Taichi nabídnout úplným začátečníkům i těm, kdo hledají cestu k hlubší rovnováze, zdraví a vědomému pohybu.

 

O Taichi a jeho podstatě

1. Filipe, jak byste popsal Taichi někomu, kdo ho nikdy necvičil – není to „jen zpomalené kung-fu“?

V dnešní době se Taichi cvíčí hlavně pro jeho zdravotní účinky, obecně lidé během dne hodně sedí a všechno je strašně zrychlené, proto je potřeba najít si svůj čas a zpomalit, napojit se na své tělo, vnímat ho, všechny jeho části, včetně dechu, to je zkráceně ta meditativní část. Potom je cvičení skvělé pro zlepšení rovnováhy, koordinace pohybu, dechu, to ocení lidé, ale i vrcholoví sportovci, manažeři, maminky a v neposlední řadě je to i tradiční bojové umění, celá sestava se skládá z 88 pohybů a v každém pohybu jsou schované aplikace pro sebeobranu, pokud se člověk naučí sestavu pomalu, tak se dá případně použít v rychlosti. Já mě to štěstí, že jsem se mohl učit od Sifu George Huška, který mi předal své znalosti a dovednosti.

2. Proč podle vás dává smysl Taichi právě v dnešní uspěchané době?

Právě aby se člověk dostal do rovnováhy, do svého středu, byl fyzicky i psychicky odolnější a dokázal se v případě potřeby třeba i ubránit, ale to je až to poslední.

3. Co dělá z Taichi „vědomé bojové umění“ – jak se liší od běžného sportu nebo běžného pohybu?

Tím jak se cvičí pomalu, vytvářejí se správné pohybové stereotypy, tělo se nepřetěžuje, pomalu se ladí, díky stále opakujícím se pohybům se postupně posilují nohy, zlepšuje se postoj, dýchání, koordinace pohybu a to vše můžeme potom využít v běžném životě, ve sportovním výkonu, ale i jako prevenci zranění, oddálit problémy spojené s vyšším věkem a mnoho dalšího.

4. Říká se, že každý pohyb v Taichi má význam – co to znamená v praxi?

Jsou zde dané určité principy, které se musí dodržovat, tím je každý pohyb zdravý, cvičí se tím pohybová paměť a ve všech pohybech jsou skryté sebeobranné aplikace. V každém jednotlivém pohybu může být dokonce několik možných variant sebeobranných aplikací, to už se ale bavíme o několikaletém pravidelném cvičení. 

5. Jak se do Taichi promítá dech, koncentrace a práce s myslí?

Dech určuje pohyb, je potřeba se zklidnit, zpomalit dýchání, myslet v jeden okamžik na celé tělo, jeho jednotlivé části, od nohou, přes boky, ramena, až po ruce, rovná záda, dodržovat dané principy a to vše v jeden okamžik, proto se Taichi cvičí tak pomalu. 

6. Setkáváte se s tím, že lidé mají o Taichi předsudky? A co je nejvíc překvapí, když to zažijí na vlastní kůži?

Ano, občas srandičky, srovnávání, zároveň se ale i obdivem ohledně trpělivosti, je to ještě dost v mlze, lidé moc nevědí, musí si to zažít, ale pokud u toho člověk už vydrží, tak se setkávám s velkým uspokojením. Nejvíce je asi překvapí jak je to komplexní a jak se jim zlepšuje kvalita života. 

 

O těle, zdraví a vnitřní opoře

7. Sestava, kterou vedete, se zaměřuje hlavně na zdravou páteř a bedra. Proč právě tahle oblast?

Sestava Taichi Yang zlepšuje především stav bederní páteře, tím jak se cvičí, dodržováním správných principů, tato část páteře je v populaci dost často přetížená, bolestivá, na to cvičení funguje skvěle.

8. Jaký vliv má Taichi na držení těla a stabilitu? Může pomoct i lidem, kteří trpí závratěmi nebo nejistotou v chůzi?

Díky pravidelnému opakování pohybů, přelévání váhy prostřednictvím boků z jedné nohy na druhou se postupně ladí celé tělo, posílí se nohy, nastaví se správný postoj, rozhýbou se boky, podsadí se pánev, uvolní vršek těla, zakoření se spodek těla. Chce to trpělivost, pravidelnost a výsledky se dostaví. 

9. Jak může pomoci klientkám, které mají sedavé zaměstnání nebo jednostranné přetížení?

Najdou si každý den cca 30 minut pro sebe, pro své tělo, svůj dech a díky pravidelnosti se problémy s moderní dobou postupně zlepšují, tělo je vitálnější a člověk je vyrovnanější.

10. Může se Taichi stát přirozenou prevencí bolestí zad nebo kolen?

Ano, vše je pravidelně v pohybu, ve zdravém pohybu, byli jsme stvořeni pro to se pohybovat, to je přirozené. 

 

O vnitřní rovnováze, dechu a klidu

11. Vnímáte, že Taichi má kromě fyzického účinku i hluboký psychický dopad?

Při pravidelném cvičení se zlepšuje sebevědomí, harmonizuje se tělo, cítíme více klidu a méně stresu.

12. Jak se mění dech během praxe? Co v sobě objevíme, když zpomalíme a nadechneme se „jinak“?

Vše je naučená dovednost, chce to trénink, trpělivost a výsledky se dostaví, někomu dřív, jinému později, důležité je nesrovnávat se, nenechat se odradit, řešit svou cestu a být otevřený novým informacím. Postupně můžeme cítit, jakoby se zpomalil čas a to je příjemný pocit.

13. Může Taichi pomoci lidem, kteří mají úzkosti nebo přetíženou nervovou soustavu?

Určitě ano, pokud cvičí pravidelně, tak celkově zlepšuje psychiku a stáváme se odolnějšími vůči stresovým situacím. 

14. V čem je ten rozdíl mezi „běžným uvolněním“ a tím, co přináší vědomé plynutí pohybu?

Běžné uvolnění je mentální nastavení. Vědomé plynutí pohybu je už provázeno s konkrétním záměrem, při kterém je tělo uvolněné, spojené zároveň a má jasný cíl.

15. Posiluje Taichi i srdce – ale jemně, bez přetížení. Je to vhodné i pro lidi po nemoci nebo v rekonvalescenci?

Cvičení je vhodné pro širokou veřejnost, maminky, manažery, seniory, sportovce, zápasníky, záchranáře, policisty, vojáky a další, ideální jako prevence a kompenzační cvičení.  

  

O vaší cestě a přístupu

16. Jak jste se k Taichi dostal vy sám? Byl to jasný krok, nebo spíš náhoda, která vás postupně vtáhla?

Byla to spíš náhoda, studoval jsem na sportovní škole VŠ Palestra a zrovna cvičení Taichi Yang tam bylo jako jeden z volitelných předmětů. Díky Sifu Huškovi jsem v tom hned našel zalíbení. Později jsem k němu začal pravidelně jezdit na Smíchov, kde vedl kung-fu školu, každý týden po dobu několik let až do jeho smrti.

17. Co vás na Taichi stále baví nebo inspiruje, i po letech praxe?

Stále se scházím se staršími studenty, kteří se učili od Sifu Huška mnoho let, je to nekonečná cesta, to mě na tom strašně baví, jak člověk proniká hlouběji a celkově se mu zlepšuje kvalita života. 

18. Vnímáte u sebe nějakou konkrétní změnu, kterou vám Taichi přineslo – třeba ve fyzickém těle nebo v přístupu k životu?

Jsem klidnější, lépe zvládám stresové situace, celkově vitálnější, vyrovnanější, mám silnější nohy, uvolněnější tělo, kvalitněji a efektivněji se pohybuji, zlepšil jsem se ve sportovním výkonu, mnoho let jsem aktivní freestyle snowboardista a právě tam mi Taichi hodně pomohlo. Díky pravidelnému cvičení se pomalými kroky vytvářejí správné pohybové stereotypy, jsme odolnější a lépe zvládáme různé životní situace.

19. Máte zkušenost, kdy jste viděl výrazný posun u klienta? Co se změnilo?

Po roce pravidelného cvičení je už vidět velký posun v rovnováze, koordinaci pohybu, dýchaní, zlepšení chůze, postoje, uvolnění. Moji klienti chodí dlouhodobě k fyzioterapeutce a ta u nich viděla výrazné zlepšení a to je pro mě skvělý výsledek a velká motivace.

20. Co vás nejvíc motivuje v tom, vést lidi právě touhle formou pohybu?

Díky tomu, že jsem se učil od člověka světového formátu, který dělal kung-fu téměř celý život, učil se od čínských mistrů v USA, sám tam později učil téměř 20 let, tak jsem se dostal opravdu ke kvalitnímu zdroji a to mě motivuje tu kvalitu předávat dál.

 

Pro ty, kteří zvažují začít

21. Je potřeba mít nějakou fyzickou kondici, než se člověk přihlásí na Taichi? Co když má bolavá záda nebo klouby?

Vše se ladí pomalu krok za krokem, každý má jinou cestu, jiné předpoklady, takže zaměřit se sám na sebe a postupně ladit a hlavně vydržet.

22. Co by měl člověk čekat od první lekce – a s čím naopak vůbec nepočítat?

Na první lekci čekat seznámení se základními principy Taichi Yang, zkusit si prvních pár pohybů, doporučení ke zlepšení do budoucna a nečekat rychlý posun, chce to trpělivost, nejde o kvantitu, ale o kvalitu.

23. Jak se mění prožitek Taichi v čase, když člověk začne chodit pravidelně?

Zpomalí se vnímaní času, dostaví se pohoda, prodýchání a prokrvení celého těla, pravidelné cvičení je investice do zdraví, člověk si oddálí problémy spojené se stárnutím, ale i zlepší aktuální fyzický výkon, citlivost, reakce a mnoho dalšího. 

24. Pro koho je Taichi podle vás ideální – a je někdo, komu byste doporučil začít raději jinak?

Téměř pro všechny, pro děti bych doporučil spíš něco rychlejšího, už z jejich hravé podstaty, ale i u dětí se najdou výjimky ☺ 

 

Na závěr 

25. Jak vypadá pro vás vnitřní rovnováha – a co vám pomáhá ji obnovit, když se ztratí?

Vyváženost těla i ducha a k tomu mi pomáhá pravidelné cvičení, setkávání s inspirujícími lidmi, ale i hodně důležitý odpočinek. Když se ztratí, tak si opět nastavit nějaký plán a systematicky na něm pracovat, střídat aktivitu s regenerací.  

26. Co byste chtěl lidem skrze Taichi předat – kdyby to mělo být jen jediné poselství?

Radost z pravidelného zdravého pohybu.

27. Když vedete lekci, co je pro vás na tom procesu nejzajímavější nebo nejcennější?

Jak je každý odlišný, ty různé cesty ke zlepšení, individuální přístup je pro mě velice důležitý. 

 

Taichi jako cesta k sobě

Jak je z rozhovoru patrné, Taichi není jen „pomalejší forma cvičení“, ale komplexní praxe, která dokáže obohatit život na mnoha úrovních. Přináší sílu i jemnost, učí vědomému dechu, plynulému pohybu a otevírá prostor k hlubší vnitřní rovnováze.

Pokud cítíte, že je čas zpomalit, načerpat energii a posílit své zdraví, přijďte si Taichi vyzkoušet. Pod vedením Filipa můžete poznat nejen jeho zdravotní přínosy, ale i radost z pravidelného pohybu a postupného objevování sebe sama.